Hans Hagen von Skerikow Traditional Geocache

Vítejte kačeři na začátku málo známého (ba spíše dokonce zcela neznámého), ale o to krásnějšího "Skeříkovského údolí" v Úvalech. Že o něm slyšíte poprvé...? Ano, svůj název dostává až touto keškou... po 75 letech od doby, kdy tudy chodil obávaný a nevyzpytatelný Hans Hagen...čtěte dále...

Skeříkovské údolí vyhloubil před mnoha a mnoha lety Skeříkovský potok - sympatický, skromný, přesně 333,3 metrů dlouhý potůček. Je tak skromný, že dokonce nemá ani své jméno... tedy vlastně on už ho od této chvíle také má a vy se právě u něj, nedaleko jeho pramene, nacházíte. No pohleďte na něj, není krásný... ?! Jak si zurčí, bublá a šplouchá... :-) Pramení pod betonovým mostkem, který sloužil a dodnes slouží pro přejezd zemědělské techniky (kombajnů) na vedlejší pole nad Králičinou. Přímo k pramenu Skeříkovského potoka se jen tak nedostanete, ten se nachází v útrobách mostu. Kdo ho objeví je bůh ! My jsme však tady kvůli příběhu, který se stal během 2. světové války... v Protektorátu Čechy a Morava... v Úvalech... poblíž Skeříkova...

Poslyšte příběh Hanse Hagena von Skerikow, který se váže k tomuto bohem zapomenutému Skeříkovskému údolí... je jaro a píše se rok 1943

Jarní paprsky slunce začaly pomalu a líně rozehřívat střechy úvalských domů. Nedělní ráno, ticho, jen z dálky od Devíti kanálů slabě zahoukal vojenský vlak směřující kamsi na východní frontu. Poslední zbytky sněhu zmizely i ze stráně nad Horním Úvalským rybníkem, snad jen ve stínu vzrostlých stromů na konci ulice "U Obory" pod Skeříkovem ho trochu zůstalo. Byla to letos ale pořádná zima, taková ruská... Rozhlas den co den vytruboval zprávy z fronty, ale každý Úvalák už dávno věděl, že Říše na všech frontách rozhodně nevítězí. Každý, kromě nacistického fanatika a nebezpečného konfidenta gestapa Hanse Hagena von Skerikow. Všichni z Auwal, jak se tehdy městečko v údolí Výmoly jmenovalo, se mu velkým obloukem vyhýbali, vždyť věděli, že má na svědomí už hodně lidí, kteří jeho přičiněním skončili na gestapu a v koncentráku. Všichni z něho měli strach. Strach měl i Antonín Skara. Jarní slunce k němu ani nedosáhlo, a aby také ano, vždyť primitivní stroj na výrobu ilegálních letáků pracoval téměř ve dne v noci a byl důmyslně skryt před očima zvědavců v úzké skalní štole v zapomenutém údolí Skeříkovského potoka. Ano, jen malý kousek od tohoto místa. Skara bydlel jen čtyři domy od Hagena, jehož dům na Skeříkově, kousek od pověstného Žlutého Slona vypadal nejstarší ze všech, třebaže byl jen 20 let starý, byl zanedbaný, špinavý, zahrada zarostlá jako džungle v Indočíně a chodník před ním typicky úvalský, rozbitý jako hlavní třída Stalingradu...



Každou středu po deváté večer přijelo ke Skarům auto a odvezlo několik balíků odbojářských tiskovin k další distribuci po celém Protektorátu Čechy a Morava. Antonín Skara měl jen ženu, děti jim zemřely na záškrt už před válkou a paní Skarová, žena v domácnosti, která raději trávila volný čas na chatě v Králičině, o životu nebezpečné činnosti svého manžela věděla, ale ani si nepřipouštěla, že by snad i k nim mohli přijet dva pánové v černém mercedesu, v kožených kabátech, stejně tak jako loni pro pana Rosenbauma z nedaleké cihelny, jehož život vyhasnul kdesi "na východě". Přesto rotačka v hloubi štoly ve Skeříkovském údolí jela dnem a nocí už od listopadu předchozího roku 1942… Skara věděl, že Hagen, který se chlubil svým říšskoněmeckým občanstvím po celých Úvalech byl najat gestapem jako výkon dozoru nad sklepem na Výpustku, kde byl místní sklad třaskavin (viz. dnešní keška "Dolování v Úvalech" od kačera "mandici"). Němci nechtěli příliš budit pozornost tím, že by na ostrahu těchto prostor ve starém důlním díle naverbovali své vlastní vojáky, kteří byli v onu, pro Velkoněmeckou Říši těžkou dobu potřeba jinde, a tak už předchozího roku v létě pověřili touto činností svého schopného agenta Hanse Hagena ze Skeříkova, jemuž důvěřovali pro jeho výjimečnou oddanost.



Tonda Skara věděl od svého kamaráda ze Zborovské bitvy Jaromíra Homolky, že Hagen chodí na auwalské "náměstí Leni Riefenstahlové" do knajpy "Am gute Lage" vždy v podvečer kolem šesté se džbánkem na pivo. Na verandu u Hagena viděl Homolka přes plot a svazek klíčů od skladu třaskavin, které bez povšimnutí visely na hřebíku hned vedle kabátu, se nedaly přehlédnout. Dlouho, velmi dlouho o této nebezpečné akci se Skarou hovořili. Kolik jen probdělých nocí u tiskařského stroje v klaustrofobním prostoru skalního tunýlku ve Skeříkovském údolí probírali každý detail odvážné plánované akce. Zmocnit se klíčů, sebrat zbraně na Výpustku a nepozorovaně vrátit klíče zpět na místo. Riskantní a velmi odvážné. Nikdo ani nechtěl pomyslet na možnost, že by celá akce ztroskotala. Následky by byly strašné pro celé Úvaly, možná stejně děsivé jako v loňském roce v Lidicích...

Toho dne, v sobotu 27.března 1943, strávil Homolka celé odpoledne na své zahradě a předstíral, že připravuje po dlouhé a kruté zimě záhonek pro výsadbu zeleniny, neboť tu v Úvalech pěstoval každý ve velkém. To odpoledne bylo rytí zahrady tím posledním, co Homolku ve skutečnosti zajímalo. Dobře věděl, že pokud akce ztroskotá nyní, tak je konec. Krátce po půl šesté vyšel Hagen na terasu svého domu v Radlické čtvrti (zvané Skeříkov) se šálkem kávy, kterou pravidelně dostával za svou službu a udavačskou aktivitu od šéfa květnické a dobročovické pobočky gestapa SS-Hauptsturmführera Seppa Wassermanna. Za chvilku se vrátil zpět na verandu pro kabát a vyšel brankou na ulici pod Žlutým Slonem. Vrátka pečlivě zamknul na dva západy, ale samotnou verandu nikdy nezamykal, protože zámek byl už dlouho porouchaný a už několikrát mu musel Homolka pomáhat s otevřením. Sotva Hagen zmizel za rohem ulice "Mezi Cihelnami", v rohu vedlejší zahrady, hned za hrušní byl rychle vztyčen žebřík a Homolka se v mžiku dostal až ke dveřím Hagenovy verandy. Tři hbité kroky na vstupních schodech a hned popadl velký svazek klíčů, jediný, který zde byl, přehoupl se přes branku a zmizel v připraveném autě. Dřevoplyn zprvu nechtěl nastartovat a všichni notně znervózněli, ale na štěstí za chvilku už auto spolehlivě uhánělo na křižovatku, známou široko daleko jako "Biedermanka", kousek od Výpustku...kousek od skladu munice německých okupantů.



Zaparkovalo až na samém rohu cesty, která vedla přímo k velkému zamřížovanému vchodu do skladu, na kterém byl jen nic neříkající nápis „WH-058-Auwal-bei-Prag“ a cedule „Eintritt verboten“. Šero a hustá mlha, která se toho dne snesla nad Vidrholec, hrála Homolkovi a Skarovi do karet. Otevření třech zámků trvalo jen chvilku a vynášení pušek a beden třaskavin, které zabalili do tmavých dek vzalo jen několik minut. Šli celkem pětkrát. Čas ale běžel. V hostinci "Am gute Lage" na auwalském náměstí se Hans Hagen dobře bavil už u osmého piva. Společnost mu dělali nejen jeho nohsled z Tuklat starý Walter, alkoholik, který přišel nedávno u Stalingradu o dva syny, ale i jakýsi Wilhelm Birkus, který se k Hagenovi hlásil jako jeho bývalý kamarád, se kterým se učil na truhláře v Reichenbergu (dnešním Liberci). Hagen, tu dobu již značně podnapilý, pátral v paměti, kde že měl tehdy Birkus svůj učednický ponk. Hostinský nosil další a další piva a Birkus si stále vymýšlel další a další historky. Kolik jen dnů zabralo panu Františkovi Novákovi z dalekého Hlinska, než-li si nastudoval reálie z okolí Reichenbergu, aby mohl Hagenovi, který tuto oblast Sudet velmi dobře znal, oponovat. Novákovi bylo čtyřicet a byl dlouholetým předválečným kolegou Antonína Skary. V Úvalech ho samozřejmě nikdo neznal, a tak se snažil plynulou němčinou namluvit Hagenovi, že spolu byli tehdy v devatenáctém roce vyhozeni z učení. To bylo taky jediné, co o Hagenovi ve skutečnosti věděl. Ve chvíli kdy je hostinský upozornil, že bude zavírat, což učinil z obavy před opilým Hagenem jen velmi opatrně, přelézal Homolka na Skeříkově opět plot a vracel svazek klíčů na třetí hřebík z leva, přesně tam kde jej vzal...

Automobil Praga protektorátní poznávací značky PD-0414KF, plný zbraní a beden s náboji už mířil do lesů na Vysočinu, kde už na něj čekali partyzáni. Toho večera Hans Hagen usnul zcela opuštěný a do němoty opilý na lavičce před úvalskou školou, která byla plná mládeže z Hitlerjugend. Ráno ho probudilo jarní slunce, a tak šel dospat domů na Skeříkov. Pověsil kabát na druhý hřebík a šel si lehnout a překonat tak krutou kocovinu. Mezitím se při inspekci na Výpustku na vše přišlo...

Za několik dní již Hagen seděl v Petschkově paláci s rukama v poutech. Jenom přímluva jeho nadřízených z Květnice, kteří u samotného šéfa pražského gestapa SS-Obersturmbannführera Ernsta Gerkeho a dokonce i u jeho předchůdce SS-Standartenführera Dr. Hanse Ulricha Geschkeho připomněli jeho „úspěšné“ udavačské aktivity, ho zachránila od jisté popravy. Ovšem prohřešek to byl mimořádně závažný a v době "totální války" neomluvitelný. Proto byl Hans Hagen poslán k trestním oddílům na východní frontu a jeho domek zvaný "Gelb Elefant" na Skeříkově byl zabaven. Dva roky v nejtěžších podmínkách přežil jako zázrakem a květnové dny roku 1945 ho zastihly ve zuboženém stavu v hlubokých lesích v okolí hradu Karlštejn...

... a příběh dále pokračuje... zde -> Pověst o Hagenovi z roku 1945

Skara i Homolka válku nakonec přežili. Homolka byl sice gestapem vyslýchán v souvislosti s nálezem jeho vlasů na sousedním plotě, který ho odděloval od Hagena, ale to obhájil tím, že se sousedem občas prohodil několik slov "přes plot". Skarovi ještě dlouhá léta bydleli na Skeříkově v bývalé vile Hanse Hagena, a za rok po válce se jim narodila jejich jediná dcera. Dostala jméno Hanka. Roku 1990 byla prezidentem Václavem Havlem Skarovi a Homolkovi udělena "Medaile Za zásluhy" in memoriam a rozhodnutím Městského úřadu v Úvalech bylo zdejší sídliště pojmenováno "Homolka" a místo nad Skeříkovským údolím, kde květnické gestapo marně provádělo výkopy s cílem nalézt tiskárnu ilegálních letáků, bylo pojmenováno "Skara". Terénní nerovnosti jsou patrné na tomto místě i 75 let poté... Prozkoumejte je i vy. Třeba starou rotačku nakonec najdete... :-)

Autor povídky "Hans Hagen ze Skeříkova": mahdy1666

A kým vlastně byl tento zjev, aneb "Hans Hagen von Skerikow" na internetové encyklopedii Wikipedie.

Po odlovu Hagenovy kešky si udělejte malou procházku a seznamte se se Skeříkovským údolím podrobněji... Skeříkovský potok teče od "Hagenovy kešky" nejprve několik metrů líně malým lesíkem (kde se právě nacházíte) nebo spíše řadou menších smrků, aby následně ukázal co umí... Jděte po pravé straně ve směru po proudu vyšlapanou pěšinkou, kterou si lidé u ulice "U Obory" zkracují cestu na autobusovou zastávku PID č.391, která se nachází jen pár desítek metrů od vás. Po chvilce vás překvapí opravdu strmé údolí a skalní zářez. No ruku na srdce. Čekali jste ho tu ? Za několik metrů začíná nejromantičtější část vaší procházky. Touto cestou chodil před lety na pivo i Hans Hagen von Skerikow. V okolí nalevo od vás vidíte staré chaty z nichž některé nezapřou trampskou minulost. Tu s číslem evidenčním 77 obývala přes válečné letní měsíce manželka našeho hrdiny, paní Evelína Skarová, která zde na oko flirtovala s trampíky. Vaše procházka pak může pokračovat (nejen za dalšími keškami) Škvoreckou oborou-Králičinou... Ale to už je zcela jiný příběh...

O kešce: Jedná se o klasickou krabičku typu Lock & Lock o objemu 350 ml. Při založení 4 x CWG by mahdy1666 + 1 x TB a několik hraček, tužka, ořezávátko a samozřejmě logbook.

A tady můžete ohodnotit, jak se vám tahle tradička - "Hagenka" líbila...



_______________________________________________________________

A teď kam dál kačere... ??? V Úvalech u Prahy Tě čeká několik dalších kešek od mahdyho1666 a mnoho dalších zajímavých kousků od zdejších kačerů...

Nezapomeň se poklonit statečným bojovníkům z nichž mnozí padli i za Tvoji svobodu, aneb přišel čas poznat místa tvrdých nelítostných bojů na Úvalsku během krvavé lázně zvané Úvalsko-Čínská válka. Válečnými útrapami byla těžce zkoušena byla i tajemná oblast Myší díry u Myšího potoka a hrdinní úvalsko-skeříkovští ostřelovači pálili na zbabělé číňany hlava nehlava přímo z útrob Žlutého slona Skeříkovského. Po odlovu nezbedného tlustokožce se pokochej překrásnou přírodou romantické Naučné stezky „Škvorecká obora – Králičina“. A co se také seznámit s případem chladnokrevného kata "kolínského gangu", pětinásobného vraha a odlovit si Biedermanovu vražednou kešku ? Nezapomeňte také navštívit barevnou (míněno podle fasád domů... :-)) úvalskou čtvrť Nové Slovany. Povinností, a to nejen pro rádoby hudební znalce, je však seznámení se s pravdou o našem hudebním skvostu Škvorajda od Bedřicha Smetany. Jestli se právě drbete na hlavě, rozhodně nezoufejte a místo Orthosanu s Diffusilem si odlovte Vesh Kesh čili Veš Keš. Určitě také máte rádi mašinky a rádi si je a sebe fotíte - v tom případě na vás čeká "zakázaná" webkamerová keška OVWCK - Ouvalská Vlaková WebCam Keš. Když už jste v těch Úvalech, tak jste tak trochu zdejší Návštěvníci a hledáte to své správné CML, vlastně CML-CWG-Veksl-Centrum Úvaly. Příjemný stín vám za necelých 50 let vykouzlí javor Mahdystrom. Pořádný kačerský nadhled a výhled ti zajistí přišimasko-hradešínský GeoNeposeda. Hezké okolí celého Ouvalska poznáš nejlépe tak, že se se zelenou projdeš po Zelené po Ouvalsku. Literární ikona celého Úvalska, slavná Maruška, se vám obnaží pod statným listnáčem zvaným BDSM - Bloody Dub Soudružky Mary. O tom, že není čtyřicet jako čtyřicet, Tě přesvědčí kešule M40 versus M40. Hned přes údolíčko od M40-tky bude v budoucnu stát "dálniční" mimoúrovňová křižovatka R12 MÚK 101 - Mahdyho Úvalská Keška. Jestli máš rád med, včelí žihadla a (hmyzí) píchání tak si to užij u UÚÚ - U Úvalských Úlů. Pokud ještě nemáš dost korona-geo-lockdownu a toho všeho šílenství kolem Covidu-19, tak se neprodleně dostav na povinné "geo-očkování" v podobě PRvní DEmentní Lockdownovky. O kousek dál, v Kamenici u Prahy si s ownerem zavzpomínáte na poslední dekádu komunismu v ČSSR při OOO - Olešovických Osadních Osmdesátkách. V samém srdci stověžaté matičky Prahy, pár metrů od Můstku navštívíte dokonalou oázu pohody a nasajete kačerský mikroklid u KKK - "Kešky Klidné Kotce". Také si zajeďte na malebnou Vysočinu a odlovte si Čapí hnízda ve Ždírci nad Doubravou, ale opeřence nechte na pokoji… Tak úspěšný lov kačere ! ;-)

Díkeš kačerky a kačeři ;-)

Hezký den a díky za odlov !

Owner: mahdy1666 + dvě mahdygeoratolesti Tobík+Filip