Zbytky historicky blíže nedoloženého, zřejmě pouze dřevěného hrádku či opevněného sídla, datovaného archeologickými nálezy do 2. pol. 13. a 14. stol. Dochovány příkopy a val, terén je částečně narušen výkopy a vodojemem z doby pobytu sovětské armády.
Příkop a val na východní straně
© Filip Matoušek 5/2009
řestože jsou zbytky hradu na Dubovém vrchu, v literatuře označované též jako Svébořice, na rozdíl od mnoha dalších středověkých lokalit v okolí poměrně dobře dostupné, patří k méně známým lokalitám v prostoru bývalého vojenského prostoru Ralsko. Nacházejí se na vrcholu nepříliš výrazné pseudokupy, obtékané ze severu Svébořickým potokem, která je v mapách označovaná nejčastěji jako Doubek (kóta 336 m n. m.). Přímo na jejím jižním úpatí, odkud je ke zbytkům hrádku nejsnadnější přístup, jsou dnes pozůstatky zaniklé vsi Svébořice a především několik postupně devastovaných vojenských objektů. Kolem prochází silnička (zákaz vjezdu) a cyklostezka č. 3046 z Mimoně na Stohánek a Hamr na Jezeře.
Filip Matoušek, 8.10. 2009
historie
Historie tohoto opevněného sídla je blíže neznámá, zatím s ní nejsou přesvědčivě spojeny ani žádné písemné prameny. Na základě několika provedených archeologických výzkumů a sběrů z let 1934, 1970 a 1987 je dle získaných souborů keramiky možno datovat středověké osídlení lokality do druhé poloviny 13. a do 14. století. Bohužel byl její prostor hrubě narušen v 70. letech 20. století, kdy zde sovětská armáda zbudovala několik zákopů
.
Filip Matoušek (zdroj: F. Gabriel – J. Panáček: Hrady okresu Česká Lípa, ARGO 2000), 8.10. 2009
popis
Dnes jsou terénní pozůstatky hradu v některých ohledech (i vzhledem k uvedeným recentním narušením) obtížně intepretovatelné. Vrchol pseudokupy obíhal okružní příkop, díky zapuštění do svahu vytvářející ještě vnější val. Další příkop rozděloval plochu hradiště na dvě části, dnes je však již jen málo patrný. Od severovýchodu stoupající úvoz, vedoucí až na okraj vrcholové plošiny, je některými badateli považován za první pás opevnění.