Umělé jeskyně

Jsou lidskými výtvory a napodobeninami jeskyní skutečných, mohou být objekty stavebními, ve zdivu, nebo důlními, jako dutiny v hornině. Nejstarší z umělých jeskyní byly u nás budovány v renesanci. Příkladem může být "grotta" v Císařském mlýně v pražské stromovce, nebo již zbouraná "krápníková jeskyně" při Rudolfově letohrádku u bývalého Bubenského dvora v Praze - Holešovicích.

Bohatě bylo rozšířeno budování těchto umělých jeskyní v baroku. Klasickou je "grotta" vedle lodžie Valdštejnského paláce v Praze, s níž stylově souvisí celá ohradní zeď zahrady vůči Letenské ulici, která je celá pokryta umělými krápníky, a protkaná sítí chodeb s vyhlídkovými otvory do zahrady.

Většina z těchto "grott" tvořila přechod zámecké architektury do zahradního areálu. Typickými jsou otevřené portály umělých jeskyní v Kroměřížském zámku. Podle literárních pramenů byly dokonce pro takovouto jeskyni v Lednici vylamovány ve Sloupských jeskyních v Moravském krasu pravé krápníky.

Některé tyto stavby jsou ve formě zahradních pavilonů s upraveným vnitřkem, působícím jako jeskynní prostředí. Příkladem slouží pavilon v Květné zahradě v Kroměříži, nebo uzavřená kaple či pavilon ve Vojanových sadech na Malé straně v Praze. Často se vyskytují pouze dekorační jeskynní prvky, z nejpěknějších lze uvést zámek Trója v Praze, Vrtbovskou zahradu, Michnovský palác v Praze, zámek ve starých Kestřanech u Písku, přízemí Bellarie v Českém Krumlově, zámky v Libochovicích, v Ploskovicích, Klášterci nad Ohří, Valči a Jirnech.

Jeskynní prostředí bývá také bohatě ztvárněno také v církevních stavbách, zejména českého baroka. Snad nejhezčím příkladem je kaple sv. Maří Magdalény nad železorudnými doly v Mníšku pod Brdy. Nejhojnější jsou u nás interiérové imitace jeskyně se zjevením Panny Marie Lurdské, zvláště zdařilá je v kostele sv. Voršily na Národní třídě v Praze, vyskytují se však i přímo v terénu, v polích a lesích, například v lese nedaleko Konstantinových lázní. Podobného charakteru jsou skalní niky (areál bývalého kláštera v Rajhradu, nebo ve skále v Živohošti v Povltaví, nika z balvanů u obce rajhrad u Brna).

Příklad jeskyně z nastupujícího romantismu najdeme v anglickém parku u zámku ve Veltrusích, kde jde o stavbu obrovité tunelovité jeskyně na imitované podzemní říčce s dalším systémem dutin, menšího rozsahu je pak umělá romantická jeskyně v zahradě vršovické Grébovky v Praze.